Jak si správně nastavit posed na kole

Správné nastavení posedu vám umožní vyvarovat se mnoha nepříjemností, jako jsou třeba bolesti zad nebo rukou, nebo neefektivní šlapání. K nastavení správného posedu existuje mnoho různých metod, ať už nových, vědeckých, firemních (BG Fit, CRM, FOG...), nebo starých „zaručených“ receptů. Následující návod čerpá z mnoha zdrojů, je podložený zkušenostmi a zjednodušený pro potřeby běžného člověka. Úkony jsou uváděny v pořadí, které u nového kola doporučujeme.

Sedlo

Sklon sedla

Základní poloha sedla je vždy vodorovná, se sedlem upnutým zhruba na středu ližin. Někteří muži preferují mít špičku sedla mírně (0-3°) vzhůru, ženy naopak dolů. Pozor však na přílišné naklonění sedla, které může vést k bolestem rukou, zad a nebo sedacích partií.

Výška sedla

 Budeme potřebovat místo, kde si na kolo můžete sednout a současně se o něco opřít, třeba o zeď. Obujte si boty, které na kolo budete používat. Posaďte se na kolo a nohy dejte patami na pedály. Noha ve spodní úvrati kliky by měla být natažená. To postačí jako základní nastavení.
Při šlapání patami je ale potřeba udržet nohy na pedálech, aniž byste hýbali pánví. Před tímto finálním nastavením je dobré upravit vzdálenost sedla od řidítek.

Dejte pozor na limit maximálního vytažení sedlovky, který je vždy označen. Nedodržení tohoto limitu může vést k prasknutí rámu či sedlovky.

Při správném výběru velikosti kola bude i sedlovka správně dlouhá. Pokud sedlovka není dostatečně dlouhá, lze sehnat delší (na nových kolech jsou většinou sedlovky dlouhé 350mm, lze však koupit i 400mm sedlovka).

Předozadní posun sedla

K nastavení budete potřebovat pouze olovničku nebo jakýkoliv jiný těžší předmět na cca metrovém provázku a imbusové klíče.

Posaďte se na kolo. Kliky dejte do vodorovné polohy. Vezměte si olovničku a přiložte provázek k čéšce kolene přední nohy. Provázek by měl procházet osou pedálu. Pokud tomu tak není, posuňte sedlo.

U některých kol nebude přesné nastavení možné – nezoufejte, je to způsobeno odlišnou geometrií kola. Posuňte sedlo co nejblíže správnému nastavení.

Sedlo více vpředu umožní silovější šlapání, více vzadu naopak může poskytnout více vytrvalosti. Doporučujeme dodržení limitů maximálního posunutí, které jsou vyznačeny na ližinách sedla.
Pozor! Při změně vzdálenosti sedla od řidítek se mění i vzdálenost sedla od středu šlapání. Je tedy dobré překontrolovat výšku sedla.

Sedlovku je v rámci ochrany proti zarůstání dobré lehce namazat vazelínou po celé délce zasunutí do rámu.

Tip: pro lepší pohodlí zkuste i další tvary sedla, než je vaše aktuální.

Pedály a kufry

Hlavní kloub palce by měl být přesně nad osou pedálu.

Většina cyklistů v současné době používá nášlapné pedály, u kterých je velice důležité správné namontování zarážek, neboli kufrů, na tretry.

Je dobré si botu obout, nahmatat hlavní kloub palce, pod kterým kufr má být  a označit si na podrážce místo, kde je střed tohoto kloubu. Tato značka nám určí, kam posunout šrouby držící kufr. Když se na tretru podíváte zespodu, uvidíte podlouhlé otvory, do kterých se kufr montuje. Stranově se držíme zhruba uprostřed montážní plochy. Současně dáváme pozor, aby byl kufr připevněn rovnoběžně s vnitřní hranou tretry. Nezapomeňte kufry i při zkoušení polohy dotáhnout, volné jdou špatně vycvaknout z pedálu.

Po montáži zkontrolujeme polohu nohou při „nacvaknutí“. Pokud tretra drhne o kliku, posuneme kufry více k vnitřní straně tretry. Pokud nemáte nohu (vnitřní stranu) rovnoběžně se směrem jízdy, je třeba kufry přemontovat – nohy by se Vám mohly pomstít bolestmi kolen.

Představec

Délka představce namontovaného na kole obvykle koresponduje s velikostí kola a ve většině případů jej není třeba měnit.

Zda je pro vás délka správná zjistíte tak, že si na kolo se správně nastaveným sedlem sednete a uchopíte řidítka. Trup by v tento poloze měl svírat pravý úhel s rukama.

Kvůli anatomickým odlišnostem a osobním preferencím cyklistů i zde existují varianty s delším nebo kratším představcem.

Řidítka

Výška

Výšku řidítek lze regulovat otočením představce, přidáním či ubráním podložek pod představcem, případně různými redukcemi. Obvykle se výška nastavuje 0-10cm pod úroveň sedla. Toto doporučení funguje pro většinu cyklistů. Samozřejmě najdeme mnoho výjimek. Řidítka výše než sedlo vozí jezdci s bolavými zády nebo příležitostní cykloturisté, a je to standart například u některých městských kol. Nižší polohu řidítek občas volí sportovní cyklisté a závodníci, ať už pro zlepšení aerodynamiky či lepší přenos síly.

Natočení

Horní hrana řídítek horských a krosových kol, v místě kde se držíte, by měla být vodorovná. Řídítka by se neměla važovat doprostřed, ani by z nich neměly ruce klouzat ke krajům.

Silniční řidítka se zpravidla natáčejí tak, aby horní část oblouku byla vodorovně. Opět je důležité hlavně vaše pohodlí a tak se nemusíte bát natočit řídítka pákami trochu výš, případně i níže..

Rohy

Rohy na MTB řidítkách nám přidávají další možnosti úchopu řidítek. Toto je vhodné, pokud jezdíte dlouhé výlety, nebo máte problémy například s bolestmi zápěstí. S rohy zkrátka vaše ruce dostanou možnost odpočinku. A podle toho je i nastavujeme. Rohy jsou také vhodné pro přesun váhy více dopředu ve stoupáních.

Sklon rohů nastavíme v přímce horní hrana zadního kola - řídítka. Pomůžeme si provázkem, který přiložíme nahoru na plášť zadního kola a natáhneme ho k řídítkám. Rohy by měly být prodloužením této přímky.

Rohy zpravidla vozíme pouze na rovných MTB řidítkách. Na vlaštovkách vypadají divně a hodně „pravověrných“ cyklistů to bere téměř jako rouhání. Pokud vám to tak ale vyhovuje, nenechte si je rozmluvit. Kolo je vaše a jezdit na něm budete vy.

Nastavení ovládacích komponentů

Brzdové a řadící páčky mají vlastní objímky, což umožňuje skutečně široké spektrum nastavení. Proto se nebojte na nové kolo sáhnout a přenastavit si je podle svého. U nového kola budou páčky pravděpodobně namontovány těsně u gripů. To by mohlo vyhovovat jezdci s malýma rukama, ale zdaleka ne každému. Potřebujeme nastavit veškeré ovládání tak, abychom měli všechno co možná nejlépe po ruce.

Při seřizování polohy ovládacích prvků nám stačí nastavit jednu stranu řidítek, druhou můžete zrcadlově okopírovat.
První co uděláme, bude opět povolení objímek řazení i brzd. Sedneme na kolo, ruce položíme na řídítka a prsty volně natáhneme. Brzdové páky by se nám měly lehce opírat o spodní část prstů. Vzdálenost pák od středu řidítek záleží na velikosti rukou a na tom, kolika prsty brzdíme. Pokud máte brzdy hydraulické, stačí 1-2 prsty – to znamená, že nám postačí, aby se páky opíraly o ukazováček a prostředníček vašich rukou. Posuneme, utáhneme.

Páčky řazení seřídíme podobně – musí být v poloze, kde pohodlně bez kroucení rukou a povolení úchopu dosáhneme na obě páčky, ideálně tak, že větší páčku máme přesně pod bříškem palce.
Je normální, že jezdci s většíma rukama mají brzdové páky dále od gripů a více skloněné dolů.

První vyjížďka

Kolo máme nastavené, teď jej zbývá ještě vyzkoušet. Minimálně na první vyjížďku si s sebou vezměte nářadí potřebné k úpravě posedu. Žádná poučka není stoprocentní a kolo pravděpodobně bude potřebovat doladit

Pár tipů pro správné šlapání

Správný posed není vše. Hodně záleží na tom, jak na kole sedíme a šlapeme.
Cyklistův „motor“ je překvapivě malá část těla – začíná v bederní oblasti zad, jde přes hýždě na zadní stranu stehen a končí přední stranou stehen. Zbytek těla na výkon nemá velký vliv – je proto buď uvolněný, nebo zafixovaný v pevném úhlu. Například horní polovina těla by se v ideálním případě při šlapání neměla hýbat vůbec.

Při šlapání rozkládáme sílu co nejrovnoměrněji do kruhu. Nikdy však pedály netaháme nohou nahoru. Záběr v dolní úvrati kliky zakončujeme pohybem, který se podobá stírání psího exkrementu z podrážky, což šlapání dodá potřebný kruhový efekt. Přijde to víceméně automaticky, pokud nebudeme příliš hýbat kotníky – ty by měly být stále v úhlu okolo 90-100° (z toho také vyplývá, že je chodidlo stále skloněné mírně dopředu). Lýtka při jízdě neslouží k záběru, ale hlavně k udržení této polohy chodidla.
Ruce a lokty máme uvolněné, hlavní váhu trupu a hlavy drží záda. Rukama na řidítka za normálních okolností nikdy shora netlačíme, maximálně taháme vzhůru pokud šlapeme ze sedla. Takto dosáhneme větší jistoty při zatáčení, větší kontroly nad naším těžištěm a omezíme bolesti rukou, ramen a horní části zad.

Datum vložení: 15.2.2012 0:00:00